Základní pojmy

EU 1169/2011 - Co je to? Jak mě to ovlivní?

Nařízení EU č 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům je nová směrnice Evropské unie, která ovlivňuje výrobce a prodejce. Vztahuje se na provozovatele potravinářských podniků na všech stupních potravinového řetězce, kde se jejich činnosti týkají poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Tato směrnice se týká zobrazení informací o výrobku na obalu výrobku a on-line obchodů, při prodeji potravin prodávaných v EU. Jejím cílem je standardizovat označování potravin a zajistit větší srozumitelnost pro spotřebitele o složkách výživy a alergenech.

Směrnice vstoupila v platnost v prosinci 2014. Výrobci budou muset aktualizovat své obaly v souladu s tímto novým právním předpisem. On-line prodejci musí zajistit, aby informace, které poskytují, byly v souladu s nařízením a musí být totožné s informacemi, které jsou poskytovány na obalu potraviny, příp. pokrmu. Soulad s novými právními předpisy zajistí, aby informace o produktu byly v souladu v celém dodavatelském řetězci, v každém spotřebitelském kontaktu, a to jak v obchodech, tak i na internetu a nabídkových listech.

Odpovědnost výrobce

Výrobci potravin a nápojů jsou zodpovědní za:

  • Zobrazení kompatibilních informací v souladu s EU 1169/22011. Směrnice stanoví seznam povinných informací a podrobnosti o tom, jak mají být informace formátované - pokrývající složky, alergeny a nutriční hodnoty.
  • Tam, kde jsou požadovány elektronické informace o výrobcích, je určeno, které informace musí být rovněž s EU 1169/2011 kompatibilní. Směrnice stanoví, co přesně je třeba poskytnout v rámci povinných informací.

Potraviny a nápoje, které nesplňují tyto právní předpisy, nemohou být prodávány v EU.

Odpovědnost prodejce

Výrobci a prodejci mají společnou povinnost zajistit, aby potraviny a nápoje v maloobchodě prodávali v souladu s touto novou legislativou. Směrnice EU 1169/2011 stanoví, že určité informace o výrobku jsou poskytovány v místě prodeje a při prodeji na dálku (např. donášková služba).

Nové nařízení také ovlivní, jak maloobchodníci budou zobrazovat informace o produktu při prodeji nebalených a balených produktů přímo v provozu.

Pokud prodejce neposkytne některý z povinných údajů uvedených v EU 1169/2011 a prodává výrobek, porušuje nařízení.

Jaké informace o výrobku musí být zpřístupněny spotřebitelům při přímém prodeji

EU 1169/2011 uvádí, že alespoň tyto informace musí být k dispozici před nákupem:

  • Název potraviny
  • Seznam složek
  • Jakákoliv látka nebo pomocná látka uvedená v příloze II způsobující alergie nebo nesnášenlivost používána při výrobě nebo přípravě potraviny a stále přítomna v konečném výrobku, i když ve změněné formě
  • Množství určitých složek nebo skupin složek
  • Čisté množství potravin
  • Datum minimální trvanlivosti nebo slova "spotřebujte do" a příslušné datum
  • Požadavky na skladování a / nebo použití
  • Název nebo obchodní jméno a adresa provozovatele potravinářského podniku uvedeného v článku 8 (1)
  • Země původu nebo provenience, tak jak je stanoveno v článku 26 *
  • Návod k použití tam, kde by bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít potraviny v případě neexistence tohoto návodu
  • S ohledem na nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových alkoholu, skutečný obsah alkoholu
  • Nutriční údaje

FAQ

...

Které povinné údaje musí být uvedeny na přední straně obalu ?

Nařízení nestanoví jako povinnost, že některé povinné údaje musí být umístěny na přední straně obalu (v tzv. „hlavním zorném poli“). Jediným případem, kdy hovoří o přední straně obalu, je možnost zopakov{ní vybraných výživových údajů. Pokud se PPP rozhodne výživové údaje zopakovat na přední straně obalu (tedy v „hlavním zorném poli“), pak pouze za podmínek uvedených v čl. 34 odst. 3 nařízení.

Bude dostačující uvést v případě prodeje na dálku povinné údaje na webových stránkách a v průvodní dokumentaci, v dodacím listě nebo faktuře ?

PPP je povinen poskytnout veškeré povinné údaje v okamžiku doručení (včetně data minim{lní trvanlivosti nebo data použitelnosti). Pokud se jedn{ o potravinu balenou, informace pro konečného spotřebitele musí být uvedeny v souladu s čl. 12 a 13 nařízení a nikoli pouze v průvodní dokumentaci.

Jakým způsobem se má uvádět seznam složek ?

Pravidla pro uvádění seznamu složek upravuje čl. 18 nařízení, podle něhož se seznam uvede za slovem „složení“, přičemž se uvedou všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny. Složky se označují svým specifickým názvem popřípadě podle pravidel stanovených v čl. 17 a v příloze VI nařízení. Pokud je některá ze složek anebo více složek zdůrazněna ve smyslu čl. 22 slovně nebo graficky či v názvu potraviny, je nutné procentuálně vyjádřit množství takto zdůrazněné složky (tj. pravidlo QUID zůstává zachováno).

Jak správně vyznačit složení výrobku, na jehož obalu jsou graficky zdůrazněny kousky čokolády ?

Je-li graficky zdůrazněna čokoláda (např. jsou na obalu vyobrazeny čokoládové lupínky nebo kousky čokolády), musí být skutečně do výrobku použita čokoláda a ve složení uvedeno množství takto zdůrazněné složky (např. 2,5 % apod.). Vzhledem k tomu, že v případě čokolády půjde o složku složenou, je nutné ve složení rozepsat i čokoládu ve smyslu § 8 odst. 8 vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 113/2005 Sb.“).

Musí se v seznamu složek uvádět umělé nanomateriály nebo existují výjimky ?

Všechny složky vyskytující se v podobě umělých nanomateriálů musí být ve smyslu čl. 18 odst. 3 nařízení jasně uvedeny v seznamu složek. Za názvy těchto složek se v závorce uvede slovo „nano“. Umělé nanomateriály není nutné do seznamu složek zařazovat, jsou-li ve formě jedné z následujících součástí potravin:

potravinářské přídatné látky a potravinářské enzymy:
- které jsou v dané potravině obsaženy pouze proto, že byly obsaženy v jedné nebo více složkách této potraviny, v souladu se zásadou přenosu uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1333/2008, pokud v konečném výrobku již neplní technologickou funkci, nebo
- které se používají jako pomocné látky;

nosiče a látky, které nejsou potravinářskými přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a ke stejnému účelu jako nosiče, a které jsou použity v nezbytně nutném množství;

látky, které nejsou potravinářskými přídatnými látkami, avšak jsou používány stejným způsobem a ke stejnému účelu jako pomocné látky a jsou nadále přítomny v konečném výrobku, třebaže ve změněné formě.

Je pojem sacharid nebo cukry dostatečnou charakteristikou složky v potravině ?

NE. Ani v jednom případě se nejedná o složky, ale o živiny, jejichž hodnota je uváděna mezi výživovými údaji. Ve složení musí být uvedeny použité složky a složkou jsou zdroje sacharidů, resp. cukrů, tedy např. cukr, mouka apod.

Jak správně označit např. koláč s náplní jahodovou, když se tato náplň skládá z jahod a ze směsi dalšího různého ovoce (např. bezinek, rybízu, višní apod.) ?

Pokud výrobek obsahuje náplň, která se skládá z více druhů ovoce, nesmí být jeho označení pro spotřebitele zavádějící. Podle SZPI ji nelze pojmenovat jen podle jedné složky (doporučuje označení např. „ovocná náplň“). Je také nutné rozlišovat mezi názvy typu „koláč s jahodovou náplní“ a „koláč s náplní s jahodami“ a podle toho také vyjádřit % zdůrazněné složky. Legislativa však explicitně nestanoví, jak má být název sestaven, resp. pouze stanoví, že musí být indikováno množství složky zdůrazněné v názvu.

Jak správně zdůrazňovat alergenní složky potravin ? Musí být jasně odlišen celý název této složky nebo stačí, aby byla odlišena ta část, která označuje látku nebo produkt vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost ?

Při uvádění složek musí PPP zvýraznit název látky/produktů, jež odpovídají látkám/produktům uvedeným vpříloze II nařízení. Musí být zvýrazněna ta část názvu složky, která odpovídá látkám/produktům uvedeným v příloze II nařízení. Zvýraznění celého názvu dotčené složky však bude považováno rovněž za splnění požadavků nařízení. Jestliže je název složky tvořen několika samostatnými slovy, musí být zvýrazněna pouze taková látka či takový produkt, jež vyvolávají alergie nebo nesnášenlivost.

Příklady zvýraznění tučným písmem: „mléko“, „smetana“, „pšeničná mouka“ ale lze i „pšeničná mouka“, „sušené mléko“ ale lze i „sušené mléko“.

Nařízení nestanoví přesnou formu zvýraznění alergenů na obalech potravin, tj. není v něm uvedeno, zda má být alergen uveden za pomlčkou, v závorce nebo přímo tučným písmem apod. Musí být pouze zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek ve složení. A spotřebiteli musí být jasné, že se ve složení alergen nachází. Např. doplnění typu „smetana (obsahuje mléko)“ není vyžadováno. Takto zvýrazněna musí být všechna slova, a to i když se v textu vyskytují opakovaně. Také je nutné mít na paměti, že je potřeba zachovat dobrou čitelnost povinných údajů.

Jak zvýraznit alergeny, pokud jsou jimi všechny složky ve složení ?

Pokud jsou všechny složky určité potraviny látkami vyvolávajícími alergie nebo nesnášenlivost, musí být všechny tyto složky uvedeny v seznamu složek a musí být zvýrazněny. Způsoby takového zvýraznění jsou do určité míry flexibilní, zvýraznit je možno např. typem či stylem písma nebo barvou pozadí. Jestliže jsou všechny složky uvedeny v příloze II, musí být odlišeny od jiných povinných údajů, jako je např. slovo „složky“ uvozující seznam složek. Zvýraznění složek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v seznamu složek slouží k tomu, aby spotřebitelé pročítali seznam složek a aby se spotřebitelé trpící alergiemi nebo nesnášenlivostí určitých potravin (které jsou spouštěny zejm. látkami neuvedenými v nařízení, jako je např. hrášek) mohli informovaně rozhodnout, které potraviny jsou pro ně bezpečné.

Lze uvádět na obalech větu „Může obsahovat stopy:..“ nebo „Vyrobeno v závodě, který zpracovává...“ ?

Alergeny musí být uvedeny ve složení vždy, když jsou do potraviny záměrně přidány (s některou ze složek apod.). Uvedení věty typu „Obsahuje alergeny uvedené ve složení“ je informací navíc, která nesmí být uvedena na úkor prostoru pro povinné údaje.

Věta „Může obsahovat stopy (alergenu neuvedeného ve složení)“ je informací pro spotřebitele, která mu má říct, že ve stejném závodě nebo na stejné lince jsou zpracovávány i jiné suroviny s jiným alergenem a, přestože se výrobce snaží dodržovat zásady správné hygienické praxe, mohou se stopy jiných alergenů než ze surovin vyskytovat i v dané potravině. Ani tyto informace však nesmí být zavádějící – ve výrobě, kde se zpracovává pouze mouka, vejce, oříšky nelze uvést na etiketě výrobku, že může obsahovat stopy alergenů, které se ve výrobě vůbec nepoužívají (např. celer).

Jestliže jsou potraviny nabízeny k prodeji na dálku, kdo odpovídá za poskytování informací spotřebitelům a kdo nese odpovědnost za uvádění a správnost informací o potravinách ?

PPP odpovědným za informace o potravinách je ve smyslu čl. 8 nařízení ten provozovatel, pod jehož jménem nebo obchodním jménem je potravina prodávána. Tento PPP musí zajistit, že spotřebitel dostane informace o potravinách a že tyto informace budou přesné.

V případech, kdy jsou potraviny nabízeny k prodeji na dálku ve smyslu čl. 14 nařízení, nese odpovědnost za poskytnutí povinných informací o potravinách před dokončením nákupu vlastník webových stránek.

Musí PPP před dokončením nákupu uvádět v souladu se směrnicí 2011/91/EU číslo šarže u balených potravin prodávaných na dálku ?

Povinné informace o potravinách zahrnují všechny údaje, které se musí povinně poskytovat konečnému spotřebiteli podle předpisu EU. Číslo šarže je stanoveno ve směrnici EP a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Tyto informace však nejsou určeny pro konečného spotřebitele. Je to především nástroj sloužící ke sledovatelnosti potravin a nemá vliv na výběr spotřebitele. Vzhledem k této situaci a z praktických důvodů není stanovena povinnost poskytovat tuto informaci před dokončením nákupu.

Vztahuje se povinnost uvádět výživové údaje na všechny potraviny ?

Povinné uvádění výživových údajů se ve smyslu čl. 29 nařízení nevztahuje na potraviny, které se řídí vlastními pravidly pro uvádění výživových údajů a kterými jsou:

- doplňky stravy;
- přírodní minerální vody;
- potraviny určené pro zvláštní výživu, ledaže by neexistovaly žádné zvláštní předpisy týkající se údajů
- uváděných v rámci výživového označování výrobků.

Které výživové údaje se musí povinně uvádět ?

Povinné uvádění výživových údajů na balených potravinách musí podle čl. 30 odst. 1 nařízení zahrnout všechny následující údaje: energetická hodnota, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. Údaj týkající se množství soli nelze v žádném případě zaměnit za údaj týkající se sodíku. Pouze v případech, kdy je sůl v potravině obsažena výlučně v důsledku přirozeně se vyskytujícího sodíku, lze v těsné blízkosti výživových údajů umístit formulaci např. „Sůl je v potravině obsažena pouze v důsledku přirozeně se vyskytujícího sodíku“.

Jsou-li energetická hodnota nebo obsah živin ve výrobku zanedbatelné, lze informace o nich nahradit ve smyslu čl. 34 odst. 5 nařízení např. prohlášením „Obsahuje zanedbatelné množství...“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů. U nebalených potravin lze obsah výživových údajů omezit ve smyslu čl. 30 odst. 5 ve spojení s čl. 44 nařízení na údaje o energetické hodnotě nebo na údaje o energetické hodnotě a o obsahu tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli.

V jakém pořadí se povinné výživové údaje musí uvádět ?

Povinné výživové údaje se musí uvádět v pořadí, v jakém jsou vyjmenovány v čl. 30 odst. 1 nařízení, tj. jako:

energetická hodnota
tuky
z toho
- nasycené mastné kyseliny
sacharidy
z toho
- cukry
bílkoviny
sůl

Pořadí povinných výživových údajů nelze změnit. Povinné výživové údaje musí být umístěny podle čl. 34 odst. 1 ve stejném zorném poli a je-li na obalu dostatek místa, musí být ve smyslu čl. 34 odst. 2 nařízení uvedeny v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami. Při nedostatku místa se uvedou v řadě za sebou.

V jakých jednotkách se výživové údaje musí uvádět ?

Povinné výživové údaje se, stejně jako nepovinné výživové údaje, musí uvádět podle čl. 34 odst. 2 nařízení společně s přiřazenými číselnými hodnotami uvedenými v měrných jednotkách stanovených v příloze XV nařízení. Údaje o obsahu živin se vyjadřují v gramech (g) na 100 g nebo 100 ml. Údaje o energetické hodnotě se vyjadřují v kilojoulech (kJ) a v kilokaloriích (kcal) na 100 g nebo 100 ml.

V jaké velikosti písma se uvádí povinné výživové údaje ?

Povinné výživové údaje musí být uváděny v povinné velikosti písma, tedy buď ve velikosti písma 1,2 mm anebo 0,9 mm v závislosti na největší ploše obalu (přičemž platí samozřejmě výjimka týkající se největší plochy menší než 25 cm2).

Kontakt

...